Stage III Concepts A.S.P. REFERENCE LEVIATHAN LIMITED EDITION

Stage III Concepts je americká firma se sídlem v Brooklynu (New York), která se specializuje na audiokabely. Založil ji v roce 1996 Luis de la Fuente, který je jejím majitelem a zároveň konstruktérem. Proslavila se kabely s dielektrikem v podobě vakua a později používáním neobvyklých materiálů pro vodiče. Vyrábí také vlastní konektory. Její kabely jsou těžké a velmi masivní. Testujeme její napájecí kabel A.S.P. Reference Leviathan Limited Edition.

Pokud jsem si myslel, že napájecí kabel Proteus, navržený a vyrobený firmou Stage III Concepts, je nejtlustší a nejtěžší kabel tohoto typu, jaký jsem kdy viděl, nemýlil jsem se. Ale jen proto, že jsem tehdy ještě nedržel v rukou model Leviathan. Anebo jsou oba prostě monstrózní jako mytické mořské obludy? I to je možné…

Tento kabel se vyrábí už mnoho let – vzpomínám si na jeho test v časopise „Positive Feedback“ z roku 2015. Za tu dobu prošel jen drobnými úpravami. Až do roku 2021, kdy firma Stage III Concepts Company slavila 25 let existence. K tomuto výročí připravila limitovanou edici kompletní kabeláže – interkonektů, reproduktorových a napájecích kabelů – a k jejich názvům přidala dovětek „Limited Edition“.

Jak se píše ve firemních materiálech, šlo o úkol „bez ohledu na náklady“, v němž mohl zakladatel a konstruktér Luis de la Fuente „plně rozvinout všechny své klíčové koncepty a řešení“. Testujeme jeden z těchto kabelů.

Leviathan

Zničení Leviatana, rytina Gustava Dorého z roku 1865; Wikipedie, volné dílo.

1. Leviatan – „biblická mořská obluda symbolizující zlo, které Bůh na konci dějin zničí“

2. Leviatan – „v Bibli: mořská obluda podivných tvarů, s níž lidová víra spojovala různé legendy, nejčastěji o konci světa (…) lat. Leviathan, hebr. Livjátán = dosl. tvor se stočeným tělem, krokodýl, velryba“ („Słownik języka polskiego PAN“, red. W. Doroszewski)

„Słownik języka polskiego PWN“ → sjp.PWN.pl, citováno 20. 9. 2024. (Definice přeloženy z polského slovníku.)

Poznávacím znamením raných konstrukcí této firmy bylo od samého začátku použití vakua jako dielektrika. Druhým důležitým rozlišovacím znakem se staly vodiče v podobě plochých pásků (angl. ribbon) ze slitiny stříbra a palladia. Stejně podstatné však bylo i tlumení vlastních vibrací díky vhodně zvoleným materiálům a topologii, kterou vyvinul Luis de la Fuente, majitel a konstruktér Stage III Concepts.

Ve firemní hierarchii je Leviathan druhý shora a jeden ze sedmi napájecích kabelů tohoto výrobce. Výš stojí už jen model Poseidon, vládce všech tvorů obývajících mořské vody :) Vakuum dnes najdeme jen v jejích špičkových produktech. V testovaném Leviathanu ustoupilo vzduchu, všechna ostatní řešení jsou ale stále „ve hře“. Mimochodem, A.S.P. v názvu je zkratka pro Absolute Signal Purity – heslo má vyjadřovat snahu výrobce o naprostou neutralitu jeho kabelů.

Leviathan

Na svém webu výrobce uvádí, že byl první firmou nabízející audiokabely, která pro napájecí aplikace použila „plovoucí“ páskové vodiče, tedy vodiče uložené ve vakuu nebo ve vzduchu. Toto řešení bylo použito v napájecím kabelu Kraken – Leviathan jsou jednoduše tři (!) Krakeny v jednom opletu.

Leviathan – průřez

Leviathan je mechanicky mimořádně složitá konstrukce:

• stíněný stříbrný ochranný vodič,
• stínění z fólie H.D.A.,
• zrnitá vrstva tlumící vibrace a stínící,
• dvojité páskové vodiče ze stříbra a palladia,
• trubičky z teflonu FEP,
• oplet z postříbřené mědi,
• plášť z měkkého polymeru,
• vnější stínění Aspis,
• vnější nylonový oplet.

Jak je vidět na obrázku výše, uspořádání vodičů tohoto kabelu tvoří tři zcela nezávislé vícežilové kabely. Díky jejich velkému celkovému průřezu zvládne proud až 80 ampérů. Všechna velká „kamna“ jsou tedy vítána. Ale nejen ony. Z mé zkušenosti vyplývá, že takové rezervy využívají i zdroje signálu. Jejich trvalý odběr proudu je sice malý, ale krátkodobé, opravdu velmi rychlé průběhy jsou na denním pořádku a mohou mít velkou amplitudu.

Výrobce o Leviathanu píše:

Extrémní mechanické tlumení v kombinaci s neprostupnými vrstvami patentovaného stínění a geometrií vodičů zcela vylučuje jakékoli mikrofonické jevy vyvolané vibracemi nebo elektromagnetickým rušením ve vzduchu.

Mezi jeho mnoha zvukovými přednostmi (zejména ve spojení se zesilovači) můžete očekávat vynikající nízkou úroveň šumu pozadí, hladkost a uvolněnou autoritu, která odstraňuje jakoukoli kompresi a „křeč“ slyšitelnou u většiny jiných napájecích kabelů klasické konstrukce.

Žádný špičkový zesilovač na naší planetě, bez ohledu na velikost či nároky na příkon, nebude A.S.P. Leviathanem omezen, ba ani pro něj nebude představovat výzvu.

Leviathan. Statement Audio Power, → AUDIOIMPORTS.com, citováno 19. 9. 2024.

Kabel, o němž je řeč, je velmi tlustý a tuhý. Abyste nevytrhli napájecí zásuvku, potřebujete buď speciální podpěrky, nebo musíte napájený přístroj postavit na podlahu či na velkou podnož. Kabel se skládá ze tří částí, z nichž dvě vnější jsou o něco tenčí a zakončené konektory. Prostřední je tlustší a s oběma dalšími se spojuje vlastními „spojkami“, které mají nejen estetickou, ale i mechanickou funkci – tlumí vibrace.

Výrobce uvádí, že Leviathan, stejně jako jeho další kabely, je ze 100 % vyroben z komponentů zhotovených speciálně pro Stage III Concepts, nejsou v něm tedy žádné díly vyráběné ve velkém pro jiné firmy, a že jej majitel sestavuje ručně. Při jeho konstrukci bylo podle výrobce důležité „extrémní mechanické tlumení“ v kombinaci s „neprostupnými vrstvami patentovaného stínění a geometrií vodičů“. Tato řešení mají zcela vyloučit „mikrofonii vyvolanou vibracemi“ nebo „elektromagnetické rušení“.

Když se podíváme na průřez Leviathanu, uvidíme tři kabely v jednom, stočené kolem sebe. Každý z nich tvoří tři vodiče, rovněž stočené. „Kladný“ a „záporný“ vodič jsou každý ze dvou stříbrných pásků. Výrobce jim říká AeroStrandUltra a dodává, že prošly kryogenním ošetřením a jsou taženy ze slitiny stříbra a palladia pomalým procesem. Třetí vodič, tzv. „zem“, tvoří silné stříbrné dráty. Jak konstruktér zmínil dříve, stínění je pro něj klíčové, proto mají stínění z postříbřené mědi všechny vodiče jednotlivě i každá skupina tří vodičů.

Páskové vodiče jsou uloženy ve vzduchovém dielektriku v trubičkách FEP, tedy z fluorovaného etylen-propylenu, jednoho z fluoropolymerů. Navíc je na ně nanesena vrstva oxidu křemičitého, keramiky a feritu, která má tlumit vibrace a kabely dodatečně stínit. Trubičky spočívají v silném materiálu tlumícím vibrace a jsou uloženy ve stínění z postříbřené mědi.

Kabely této firmy, nejen napájecí, jsou zakončeny konektory, které výrobce nazývá Hyperion; jejich kontakty jsou ze slitiny mědi a stříbra pokryté vrstvou palladia. Kontakty jsou upevněny v keramickém modulu, na který se zvenčí našroubuje tělo vytištěné na 3D tiskárně a zpevněné opletem z uhlíkových vláken. Patří k největším konektorům tohoto typu, jaké jsem kdy viděl. Podle výrobce jsou ale důležitou součástí mechanické konstrukce těchto kabelů. Všechny kovové díly včetně vodičů a konektorů procházejí tepelným – kryogenním – ošetřením.

Poslech

Jak jsme poslouchali. Napájecí kabel Stage III Concepts Leviathan napájel během poslechu přehrávač Ayon Audio CD-35 HF Edition (č. 1/50) a byl srovnáván s mou referencí, napájecím kabelem Siltech Triple Crown. Test spočíval ve srovnání A/B/A se známými A i B, s krátkými, dvouminutovými ukázkami z dané desky.

Oba kabely byly zapojeny do napájecí lišty Acoustic Revive RPT-4EU Absolute, kterou napájel 2,5metrový napájecí kabel Acrolink Mexcel 7N-PC9500. Acrolink byl připojen do nástěnné zásuvky Furutech NCF, k níž vede samostatný napájecí okruh s vlastním jističem firmy HPA. Tento okruh je proveden 6metrovým úsekem kabelu Oyaide Tunami Nigo.

Desky použité v testu | výběr

• DOMINIC MILLER & NEIL STACEY, New Dawn, Naim naimcd066, CD (2002).
• LARS DANIELSSON & LESZEK MOŻDŻER, Pasodoble, ACT Music ACT 9458-2, CD.
• MARK KNOPFLER, One Take Radio Sessions (The Trawlerman’s Song EP), Mercury 9870986, Studio Digital Clone CD-R (2005).
• FRANK SINATRA, Come Swing With Me!, Capitol Records CDP 7 94520 2, CD (1961/1991).
• MILTON NASCIMENTO & ESPERANZA SPALDING, Milton + Esperanza, Concord Records UCCO-1243, SHM-CD (2024).
• KATE BUSH, The Dreaming, EMI Records 7 46361 2, CD (1982) v: This Woman’s Work: Anthology 1978 – 1990, EMI Records CDKBBX, 8 x CD (1990).
• PORTISHEAD, Dummy, Go! Disc Limited/Universal Music Company [Japonsko], UICY-20164, SHM-CD (1994/2011).

Srovnání jakéhokoli napájecího kabelu s kabelem Siltech, který je součástí referenčního systému „High Fidelity“, obvykle probíhá velmi podobně. První myšlenka po výměně se týká toho, kolik jsem ztratil. Teprve druhá směřuje k otázce rozdílů a k tomu, čím testovaný kabel přece jen vyniká. S Proteem od Stage III Concepts byl tento dojem mnohem méně palčivý než obvykle. S Leviathanem zase nemohla být řeč o zřetelném rozdílu tříd.

Byl to trochu jiný zvuk, akcenty se rozkládaly na trochu jiných místech – nakonec jde o různé techniky, vodiče, topologii atd. A přece bylo slyšet, že uvažování o zvuku, jeho chápání, bylo v obou případech podobné, jako by lidé, kteří opravdu slyší – a mám na mysli konstruktéry a jejich vývojová oddělení – směřovali podobným směrem. Občas se to tak stává.

A jde o hloubku, ticho a tmu. A všechny tři věci s Leviathanem dostáváme. Je to kabel, který hraje velmi syteji a podává také velký objem zvuku. Siltech jde v tomto ještě dál, ještě silněji, ale jsou to opravdu jemné rozdíly. Americký kabel naopak zřetelněji oslavuje drobné detaily, jako je hladkost nylonových strun kytar na desce New Dawn Dominica Millera a Neila Staceyho, a výrazněji buduje hladkou barvu.

Je to také kabel, který podává zvuk v plném spektru. Výšky působí trochu přislazeně, krémově, ale možná je to jen dojem. Protože když ve 2:16 skladby č. 4, La Belle, nastoupí zvuk perkuse, do níž se – myslím – tluče rukou, je s testovaným kabelem zřetelný, silný a plný. Má dlouhý dozvuk, ale i skvělou definici. A bas byl tady velmi hluboko. Zdá se, že dokonce hlouběji než se Siltechem, i když s trochu zdůrazněnou výplní.

Na zmíněné desce bas vytváří hlavně klávesový nástroj, syntezátor, takže těžko mluvit o „přirozenosti“. Ale kdyby mě někdo přitlačil ke zdi, řekl bych, že Leviathan podává bas nespoutaným způsobem. Ano, to je asi nejlepší výraz. Je skvěle kontrolovaný – Harbethy okamžitě utnuly tón, pokud byl tak zahrán, ale podaly i dlouhé doznívání, když hudebník podržel klávesu o něco déle.

Je to zajímavé, protože zvuk jako takový se nezvětšuje. Mluvil jsem o hedvábnosti výšek, že? Neměl jsem na mysli jen dojem hladkosti, ale i něco jako kontrolovanou zvučnost. A proto, jak to vidím, nejsou zdánlivé zdroje vytlačovány směrem k nám. Zobrazují se spíš za spojnicí reproduktorů, na docela široké a velmi hluboké scéně.

Potvrdil to poslech desky Pasodoble Larse Danielssona a Leszka Możdżera. Oba nástroje – jde opět o duo – měly jemný „nástup“, smím-li to tak říct, něco jako jemnost, pozornost. Ale ne zjemněním atak. Je to skvělá deska k tomu, abyste viděli, jak silně dokáže udeřit klavír, který vyskočí téměř z ticha, a jak zřetelně udeří kontrabas, před chvílí sotva slyšitelný.

Leviathan je mimořádně rozlišující kabel. Ale zároveň takový, který není „puntičkář“. Když na začátku titulní skladby ˻ 5 ˺ zmíněné desky slyšíte v pozadí vrzání pianistovy židle, když ve 0:25 slyšíte vespod broukání kontrabasisty, Leviathan to předá. Ale není to nijak zvlášť „vidět“. Silněji jsou „vidět“ tělesa nástrojů, zřetelněji je vyznačen rytmus a puls nahrávky.

Jde o takové tvarování zvuku, v němž má „tělo“ přednost. Ale ne rozmazáním rozdílů na hranách zvuků, nýbrž soustředěním naší pozornosti na jeho střed – to jsou dvě různé věci. Protože je to vynikajícím způsobem rozlišující kabel. Poslechněme si ˻ 2 ˺ Back To Tupelo, skladbu z EP The Trawlerman’s Song Marka Knopflera, a uslyšíme výborně, opravdu skvěle odlišené kytary – rytmickou akustickou v levém kanálu a elektrickou, tmavou, teplou blíž k pravému. A když nastoupí klávesy, vytvoří další vrstvu, stejně hutnou a teplou jako kytara, a přesto dokonale samostatnou.

Je tu všechno, co od špičkového kabelu požadujeme. Je tu barva, je tu rozlišení, je tu velmi dobrý rozsah pásma. A je tu dynamika. Když v ˻ 11 ˺ Paper Doll, předposlední skladbě z desky Franka Sinatry Come Swing With Me!, kterou jsem hrál z poměrně raného analogového remasteru, spolu dvě dechové sekce rozestavené vlevo a vpravo vedou dialog, je to silné, dynamické, ale ne dotěrné.

To je totiž v kontextu tohoto testu také podstatné. Zvuk kabelu Stage III Concepts je dokonale hladký. Ne proto, že by ztrácel detaily, to nedělá, ne proto, že by tlumil drobnosti, od toho má daleko, ale proto, že vede nahrávky tak, aby se nám dobře poslouchaly. Podobného efektu dosáhneme i s levným gramofonem nebo elektronkovým zesilovačem. Tam však jde právě o to, co jsem před chvílí popíral. Leviathan to dělá mimochodem a jakoby „vedle“ skvělého rozlišení a separace.

Sinatrův vokál byl o kousek dál než s referenčním kabelem, nebyl tedy stejně hmatatelný. Ale – jak jsem říkal – americký napájecí kabel vede hraní trochu jinak. A jak ho vede! Sinatrův zpěv byl hedvábně hladký a přitom měl i dokonale čitelnou texturu. Jenže to nebylo vytahování detailů, nýbrž jejich propašování „pod povrchem“, pod barvou, pod rytmem. A bylo to slyšet i u monofonních nahrávek, kde je mnohem těžší dosáhnout efektu, například v nádherné bonusové skladbě ˻ 13 ˺ I Love You ze zmíněné desky.

Je ale také pravda, že Leviathan má svou „agendu“. Vede zvuk směrem k sytosti a hutnosti a přitom prohlubuje bas. Je to kabel, který do systému dodává něco jako turbodmychadlo. Jenže ne v podobě ataku, ale hmoty. Ano, „hmota“ je nejlepší výraz pro to, co jsem slyšel se všemi dříve zmíněnými deskami a co jsem slyšel i s deskou Kate Bush The Dreaming. Získala hmotu a hutnost a zvuk byl prostě velký.

Lehce zdůrazněné sykavky, které občas – například v ˻ 5 ˺ Leave It Open, kde je Bushin zpěv zpracovaný – „vyskakují“ z mixu, byly zřetelné, ale nikdy rušivé. Nahrávka zazněla neuvěřitelně dynamicky a proměnlivě. Bylo to velké, masivní hraní, ale ne těžké. Kabel nepřitěžuje všemu bezhlavě jako v transu – a existují kabely, které něco takového dělají – ale všechno nasytí, aniž by sáhl na detailnost či otevřenost výšek.

Když tedy zazněl první úder titulní skladby ˻ 6 ˺ The Dreaming, opravdu to „bouchlo“ a z bassreflexu Harbethů to vyfouklo zrnka prachu, která jsem přehlédl při nedávném úklidu. A jen pro pořádek, protože jsem přece věděl, co dostanu, jsem pustil ˻ 4 ˺ It Could Be Sweet z desky Portishead s názvem Dummy ve verzi SHM-CD.

Pro pořádek proto, že jak jsem předpokládal, bas sestoupil velmi hluboko a byl prostě silný. Ale také čistý. A to jde ruku v ruce jen zřídka. S Leviathanem je vlastně měkký, ale zároveň kontrolovaný. Má také silnou sytost, silnější než se Siltechem Triple Crown. Jeho textura je o něco méně diferencovaná než s kabelem z Nizozemska, ale jde o drobné posuny, ne o „změnu“. Důležité je, že je součástí celého představení, nehraje odděleně, nedominuje, a přesto celku dodává „chuť“.

Shrnutí

Americký kabel je jedním z nejlepších kabelů tohoto typu, jaké jsem slyšel. Hraje přesně tak, jak sám stavím svůj systém. Tedy hladce, ale rozlišeně, klidně, ale neobyčejně dynamicky, tmavě, ale i detailně. To se u levných produktů spojit nedá, nebo jsem takové spojení přinejmenším nikdy neslyšel. A proto se vyplatí za to zaplatit tolik peněz.

Leviathan je také velmi rozlišující a selektivní. Jeho barva je lehce vychýlená směrem k basu a silnému spodnímu středu. Ale i výšek je dost, jen to budou hedvábné výšky, ne „kovové“. A jeho největší předností, která vyplývá přesně z vlastností, o nichž jsem právě psal, je schopnost hrát doslova jakýkoli druh hudby tak, jak o tom milovníci hudby sní. Tedy na jedné straně bez „stresu“, že něco zahraje špatně, a na druhé s jistotou, že dostaneme plnost zvuku, všechny podrobnosti a detaily, na kterých nám záleží.